FANDOM


"Z nebe se snesl anděl, v podobě sněhobílé okřídlené medvědvědice, její srst zářila jako měsíční svit a oči žhnuli azurovým světlem. Na čele se jí skvěla koruna z ravoritinu posetá bezpočtem drahých kamenů. Vzala mě do svých tlap a nesla přes hory do daleka. V ranním slunci se předemnou otevřela země mnoha vrcholů a zelených lesů, stříbrných řek a jezer jako zrcadla. Zamiloval jsem si ji a rozhodl se dát ji svému lidu."

- slova Nikajra Sia, z knihy Doby dávno minulé (Jarraq Tyrr)

HistorieEditovat

Založení 102/3Editovat

Království bylo založeno v r. 102/3 rodem Siusů, kdy Nikajrus Sius měl vidění, ve kterém jej medvědí valkýra přenesla do nové země, když byla Nezemě součástí Ibrimské provincie.

Get off my back

Král Mikelon krotící nagisjkého jednorožce, podle úmluvy s císařem Max'arahem

Ačkoliv druhá éra světa skončila ohnivou válkou, její důsledky přetrvávali ještě velmi dlouhou dobu po ní. Způsobili v provncii Ibrim ekonomické i etnické nepokoje, kdy národy, trpící poc krutou vládou Ibrimského císaře Hijra začali usilovat o oddělení od provincie. Císař Hijrus byl nakonec zavražděn Nikelonen Siusem, otcem Nikajra. Nikelon chtěl nastoupit na Hijrovo místo a znovu stmelit provincii. Ale na Ibrimský trůn dosedl Hijrův syn a rod Siusů propadl v nemilost a byl vypovězen z provincie. Siusové se proto i se svými přivrženci vydali z Nezemí (dříve Zaillia) a pod vedením Nikajruse se vydali přes hory do nové země. Doputovali k velkému jezeru a Nikajrus tam vybudoval první hradiště Tzarcalas (hnes hrad Caracallas v hlavním městě) a usadili se tam. Území kolem hradište nazval Coi Doria - Nová zem.

První střet 124/3Editovat

Andrew new

Anderewas Falstir, 36 let

Obyvatolé Coi Doiry začali prozkoumávat zemi a usazovat se i na jiných místech než okolí jezera. Taky přišli ještě někteří další lidé ze Zaillie aby se v nové, krásně zelené zemi usadili. Coi Doira začala zabírat další území, až se setkali s místními zbytek etjadranů, kteří se přežili potopení etjadry a neodešli do Mrazivé pustiny. První reakce obou stran, byl válačný konflikt, který ale rychle pominul, jelikož začal před Dravou zimou. Dravá zima trvala 13let, během tohoto období nastal oběma skupinám velký hlad a museli odložit boj a Nikajrus s Karionem (etjadranský náčelník) museli spojit síly, aby přežili neúrodné roky. Když dravá zima odešla, naznali, že jejich soužití je výhodné pro obě strany a rozhodli sňatkem Nikajrova syna Atona s Karionovou dcerou Berishou uzavřít spojenectví. Syn Atona a Berishi - Bereon I. pak  s požehnáním obou národů přejmenoval Coi Doiru na Colderru (velká země) a byl přijat za prvního krále.

KulturaEditovat

ObyvateléEditovat

Colderan

Typický coldeřan.

Obyvateli jsou lidé - Coldeřané. Coldeřané vznikli smísením imbrimarů s etjany a přišli do Colderrského království z dnes témeř opuštěné země Nezemí. V coldeře se začali více mísit s etjany, kteří po pototpení Etjadry zůstali na území Colderry. Imbrimarské rysy se do jejich vzhledu promítají už jen v malém vzrůstu, Coldeřané zřídka přerostou 165-170cm. Typický coldeřan má etjanské obličejové rysy, světlou pleť, hnědé lehce vlnité vlasy a hnědé oči.

Jejich řeč se vyvinula ze směsi původní starocolderštiny, kterou používali místní etjané a řeči provncie Imbrim (patřili k ní i dnes už oddělené země Rowenai, Quoe, Takrenfel, Nezemí, Amerath a Země úsvitu . Starocolderština se stále používá jako odborný jazyk nejen v Coldeře, ale celé severocolderské alianici. Novodobá colderština se stala úřední řečí severocolderské aliance.

GeografieEditovat

COLDERRA map

Mapa království. Cefesrus má obráceně svétové srany.

Království Colderra se rozprostírá na nejsevernějším konci colderrského kontinentu a téměř celé je v mírném pásmu opadavých lesů, vyjma severní části, která je v pásmu mírných luk . Jeho hranice s ostatními zeměni tvoří převážne hory. Na severu, mezi královstvím a Mrazivou pustinou jsou Severní hory, na jihu hranici se Zemí úsvitu a Nezemí tvoří Aracrosské hory. Východní pobřeží omývaná Safírové moře, severní pobřeží Šupinové moře. Západní hranice se Zemí ogrů jsou rozsáhlé travnaté planiny. Království disponuje velkým množstvím lesů a středně dřevinami zarostlých travnatých ploch. Pokrývají kolem 60-70% celého území. Největším souvislým lesním porostem je Bílý les.
Wild pass

Divoký průsmyk se sochami medvědích valkýr.

Hlavní město leží na soutoku dvou největších řek Mitrilly a Bilé Řeky a z jihu je chráněno největším jezerem (Jezero Ulumar) na uzemí království.

Na bezlesé jižní část jsou rozsáhle mokřadní a rašelinová území (Černý močál). Další vlhké a mokřadní území jsou na severní části (Zrcadlová jezera a přilehlé okolí).

Největším poloostrovem je Cronův poloostrov na severu. Z východu je vedle poloostrovu Etajova zátoky a ze západu Ledová zátoka.

PodnebíEditovat

Střídají se zde pravidělně čtyři roční období. Léta jsou poměrně teplá s příměřeným úhrnem srážek. Zimy jsou naopak velmi chladné (na severu i do -30°C). První sníh napadne koncem podzimu a pokrývá celé království vrstvou průměrně 30-60cm, která s mírnými oblevami vydrží po celou zimu. Na jaře přichází prudké tání, kdy může docházet až k záplavovým stavům v povodí řek. Zrcaldová jezera se ve zvláště záplavových dnech slijou do jednoho velkého jezera.

Města a vesniceEditovat

  • Zindar - Hl. město
  • Královo přístaviště - přístav
  • Černodol - Trpasličí město
  • Elbivion - Elfí město
  • Etajon - přístav
  • Tarvas - město
  • Artiril - město
  • Boros - město
  • Garotan - město
  • Zub - město
  • Princiny - ves
  • O'rod - ves
  • Podhoří - ves
  • Sor - ves
  • Jaronia - ves
  • Stínovice - ves
  • Pořečí - ves
  • Dairoboros - ves
  • Zákruty - ves
  • Zeloves - ves

Samostatná sídlaEditovat

  • Xerxova věž
  • Zoltar
  • Východní hláska
  • Horská tvrz
  • Panství Stinného měsíce

DržavyEditovat

  • Mrazivá pustina - Yupik, Kalka, Ledohor (Trestanecká kolonie), Sontor, Aklak, Zahvozd
  • Schmerglav - Percivalův maják, Erellasova socha, Skašeploty
  • Evenland - El-katavera, Apollonie
  • Dračí ostrov - Sacrifica, Malý dok, Nová ves, Dračí farmy
  • Jižní Kröh - Rien, Sněhová hůrka
  • Ostrovy ozvěn
  • Severní ostrovy - Tortov
  • Mikelonovi ostrovy - Kamrun