- "Stvoření bez rohů, drápů a špičatých zubů, zato značné inteligence a vynalézavosti. Tvrdohlavý a houževnatí tvorečkové bydlíci v Coldaiře, ať už jim jejich domovina nabízí divoké hory, věčné zmrzlou půdu, pláně horkého sálajícího písku nebo husté a nekonečné pralesy."
Domovem lidské rasy je kontinent Coldairia, kde spadají pod jejich vládu všechna území (krom Charaminu) a téměř všechny ostrovy krom Qual'aberu. Jejich kultura, náboženství ani vládní systémy nejsou jednotné a některé lidské země spolu bojují. Jediným spojeným celkem je Severocolderijská aliance, do které patří Colderrské království, Země úsvitu, Amerath a Země ogrů.
Domorodci z Rowenaie na koních dovezených orky ze Sindirrany.
Podrasy
Takrenfelský posel.
Přesto že na úplném začátku, byli lidé jedna rasa bez podras, velice brzy se rozdělily na tři znesvářené rody, podle kterých se adaptací na prostředí vyvinuly podrasy. Usadili se v různých místech Coldairy. Od té doby se ovšem podrasy už zase začali mísit a v současnosti už se těžko dohledávají originální čisté podrasy, stále rozeznávme tři základní podrasy lidí Mitlany, Imbrimari a Etjany.
Mitlané
Tmávé oči, vlasy i pleť, široký plochý nos, plné masité rty, a často kudrnaté vlasy. Obvyklá výška se pohybuje mezi 170-190cm. Předpokládá se, že původně žili na dnešním území hranic Garbenského císařství a Mitfaly. V současnosti největší početní zastoupení této rasy je právě Garbenské císařství, Neglect a Takrenfel.
- Mají také více potních žláz, což je způsobeno jejich původem v poušti (více potu lépe ochlazuje tělo). Kraniální skelet jedinců mitlanského původu vykazuje charakteristické etnické znaky. Pro mitlanské lebky je specifická zejména základna nosu ve tvaru žlábku a absence nosního prahu, velmi výrazná prognatie (zvětšení lebky v oblasti horní čelisti), široký a kruhovitý nosní otvor, existence jamky v oblasti bregmy a přítomnost tzv. kulatého čela, které vzniká posunutím obou čelních hrbolů mediansagitálním směrem, což se opticky jeví, jakoby oba hrboly splývaly v jeden a vytvářejí dopředu klenuté čelo. V oblasti nasia se pak většinou, ve srovnání s bělochy, nosní jamka nevyskytuje. Pokud je přítomná, tak je jen velmi drobná.U černochů je také ještě možné pozorovat obdélníkovitý tvar očnice a širokou interorbitální vzdálenost. Nosní kůstky jsou u mitlanů většinou úzké. (Převzato z Negroidní rasy)
Imbrimari
Tradiční brnění z provincie Ibrim.
'Rudí' nebo 'žlutí' lidé. Mezi charakteristické znaky imbrimarů patří: rovné černé nebo velmi tmavé vlasy, šikmé černé, tmavé nebo nazelenalé oči, světlá až snědá pleť, slabé terciární tělesné ochlupení. Jsou menšího vzrůstu od 155-165cm. Původní domov této rasy je dnešní území provincie Ibrim. V současnosti je největší zastoupení v Mitfale, Kionginu, Dentře, Rowenai a Ibrimu.
- Seznam strukturálních rysů, v nichž se imbrimari liší od etjadranů: větší mozek, větší mozkovna, širší lebka, širší tvář, ploché temeno nosu, epikantus, více vystupující oči, absence nadočnicových oblouků, slabší kosti, mělká fossa mandibularis (jamka čelistního kloubu), malé bradavkové výběžky na lebce (processus mastoideus), podsaditá stavba těla, zachování brzlíku do plné dospělosti, zachování dětské formy velkého lícního svalu, přetrvání dětské formy svalu horního rtu, pozdější objevení dospělého chrupu, méně tělesného ochlupení, méně potních žláz, méně vlasů na centimetr čtvereční a dlouhý trup. (Převzato z Mongolojdní rasy)
Etjané
Světlejší kůže i barvy vlasů, včetně zrzků a blonďáků, oči modré nebo světlejší zelené, jejich výška se pohybuje mezi 160-180cm (ovšem spekuluje se o tom, že původní severní Etjané mohli měřit i přes 200cm). Předpokládá se, že se rozšířili z oblasti dnes již neexistující Etjadry. Jedná se o severní část Coldairijského kontinentu, mezi Colderrským královstvím a Mrazivou pustinou, které před staletími zanikla a potopila se pod hladinu moře. Potomci Etjanů v současnosti obývají Colderské království, Mrazivou pustinu, část Země Ogrů a Země úsvitu
- Na takové čistě etjanské lebce existují tři nejvýraznější etnické znaky pozorovatelné pouhým okem. Jedná se hlavně o ustupující lícní kosti (u bělochů se tvář zužuje podél střední osy a lícní kosti proto nevystupují dopředu, mají spíše tendenci kopírovat tvář), dále je to ostré vyvýšení dolního nosního okraje (označovaný také jako nosní práh) a velmi malý nebo žádný prognatismus (dopředu vybíhající alveolární výběžky horní čelisti). U europoidních etnik spíše než prognatismus pozorujeme ortognatismus, což je označení pro stav, kdy dolní čelist vyčnívá ventrálně před horní čelist. K dalším pozorovaným znakům patří dlouhá úzká tvář, úzký tvar nosního otvoru a zploštění či jamka v oblasti nosního kořene (na měrném bodu nasion). U ejtansjkých lebek se ještě nacházejí vystupující spina nasalis anterior. U jedinců etjanského původu lze pozorovat kulatý tvar očnice a úzký a klenutý tvar nosních kůstek. (Převzato z Europoidní rasy)
Jízdní zvířata
Severocolderský medvědí jezdec.
Ta se na Coldairijském kontinentu liší podle toho, jestli se jedná o sever nebo jih. Na jižní části jsou nejrošířenějším jízdním zvířetem pouštní koně.
Na severní části kntinentu se nejčastěji setkáme s jízdními medvědy. Před zásahem elfích šlechtitelů se jednalo o Skalamské medvědy.