"Z nebe se snesl anděl, v podobě sněhobílé okřídlené medvědvědice, její srst zářila jako měsíční svit a oči žhnuli azurovým světlem. Na čele se jí skvěla koruna z ravoritinu posetá bezpočtem drahých kamenů. Vzala mě do svých tlap a nesla přes hory do daleka. V ranním slunci se předemnou otevřela země mnoha vrcholů a zelených lesů, stříbrných řek a jezer jako zrcadla. Zamiloval jsem si ji a rozhodl se dát ji svému lidu."
- slova Nikajra Sia, z knihy Doby dávno minulé (Jarraq Tyrr)
Historie
Založení 102/3
Království bylo založeno v r. 102/3 rodem Siusů, kdy Nikajrus Sius měl vidění, ve kterém jej medvědí valkýra přenesla do nové země, když byla Nezemě součástí Ibrimské provincie.
Král Mikelon krotící nagisjkého jednorožce, podle úmluvy s císařem Max'arahem
Ačkoliv druhá éra světa skončila ohnivou válkou, její důsledky přetrvávali ještě velmi dlouhou dobu po ní. Způsobili v provncii Ibrim ekonomické i etnické nepokoje, kdy národy, trpící poc krutou vládou Ibrimského císaře Hijra začali usilovat o oddělení od provincie. Císař Hijrus byl nakonec zavražděn Nikelonen Siusem, otcem Nikajra. Nikelon chtěl nastoupit na Hijrovo místo a znovu stmelit provincii. Ale na Ibrimský trůn dosedl Hijrův syn a rod Siusů propadl v nemilost a byl vypovězen z provincie. Siusové se proto i se svými přivrženci vydali z Nezemí (dříve Zaillia) a pod vedením Nikajruse se vydali přes hory do nové země. Doputovali k velkému jezeru a Nikajrus tam vybudoval první hradiště Tzarcalas (dnes hrad Caracallas v hlavním městě) a usadili se tam. Území kolem hradište nazval Coi Doira - Nová zem.
První střet 124/3
Anderewas Falstir, 36 let
Obyvatolé Coi Doiry začali prozkoumávat zemi a usazovat se i na jiných místech než okolí jezera. Taky přišli ještě někteří další lidé ze Zaillie aby se v nové, krásně zelené zemi usadili. Coi Doira začala zabírat další území, až se setkali s místními zbytek etjadranů, kteří se přežili potopení etjadry a neodešli do Mrazivé pustiny. První reakce obou stran, byl válačný konflikt, který ale rychle pominul, jelikož začal před Dravou zimou. Dravá zima trvala 13let, během tohoto období nastal oběma skupinám velký hlad a museli odložit boj a Nikajrus s Karionem (etjadranský náčelník) museli spojit síly, aby přežili neúrodné roky. Když dravá zima odešla, naznali, že jejich soužití je výhodné pro obě strany a rozhodli sňatkem Nikajrova syna Atona s Karionovou dcerou Berishou uzavřít spojenectví. Syn Atona a Berishi - Bereon I. pak s požehnáním obou národů přejmenoval Coi Doiru na Colderru (velká země) a byl přijat za prvního krále.
Kultura
Colderrská kultura vychází ze směsi Imbrimských a Etjadranských zvyků. Do toho je hodně poznamenaná ferionismem, náboženstvím, které se k nim rozšiřilo ze západu a Colderra si ho velmi silně osvojila. Coldeřané se řídí pravidelm "důvěřuj ale prověřuj". U toho dokáží být sami velmi prohnaní, schopní nalézat kličky ve stanovených zákonech, aniž by jej porušovali. Coldeřan si nejvíce cení pravdomluvnost a přímost a poslušnost smíšená s bojovou pohotovostí a připraveností. V coldeře jsou obecně uznávána společnost rozdělená na stavy, ty jsou čtyři: duchovenstvo, šlechta, bojovníci a lid (nebo obecně civilisté). Lid se pak dělí na dvě napsané kasty. Tento kastovní systém přetrval z dob Ibrimské provincie. Těmito kastami jsou bohatší, bezúhonní měšťané a pak chudina, různé pochybné existence.
Svátky
(Seznam měsíců a jak po sobě jsou můžete najít u popisu planety Cefesrus.)
- 3.2. Den květů - Vynášení zimy. Je tradicí, že na Den květů se dělá panák z posmoleného chroští (nebo větších kousků dřeva), které zbylo ze zimních zásob. Věší se na něj sněhové vločky pletené ze slámy. Panák se pak večer zapálí. Pří této příležitosti se pořádávají jednodenní slavnosti, kdy se přes den vyklízí město/dům od nepořádku co se nahromadil přes zimu. Večer, u pálení panáků se pak slaví, tancuje a jí se tradiční květové koláčky (buchtičky z kynutého těsta, pokapané medem, do kterých se zapíkají sušené květy. Například bezové.). Ráno za svítání se rozpráší popel z panáka na pole nebo sad, o kterém farmář chce, aby bylo v nadcházejícím roce co nejúrodnější.
- 17-24.3. Prosebnice - Týdenní post za úrodu. Po celou dobu prosebnic se nepije alkohol a nejí se tepelně neupravené potraviny. Je tradicí, že na prosebnice se každé ráno jí jiná kaše.
- 20-25.4. Raduden
- 28-36.5. Ženčice
- 7.7. Památnice
- 27.8. Slavnosti sněhu
- 36.8. Nový rok
Vláda
Colderra je monarchie. Vládne jí vždy královský pár, ve kterém je muž dominantní vladařskou silou, ale jeho žena má taky velké pravomoce (a nezáleží na tom, kdo je z původní rodové linie). Nikdy ale nesmí jít proti nařízením svého muže. Doposud se v kralování vystřídaly 4 rody, při čemž zde bylo 1 období, kdy země byla bez krále. Tyto rody byly: Siusové (3 králové), Irlaidrani (2 králové), Dastyrové (1 místodržící, 5 králů) a Falstirové (aktuálně u moci, 7 králů v linii).
Král se do jisté míry zodpovídá za své rozhodnutí radě a alespoň polovina rady je musí předem schválit. Krom krále nikdo nemůže podat návrh na nový zákon veřejně (Samozřejmě členové rady dávají králi podněty pro změny zákona, ale sami je nesmí prosazovat). Rada je skupina vysoce postavených, která čítá 16 členů. Jsou zde přítomní král (po případě i králuv nástupce, když je v přípravné době) a královský kancléř, 2 duchovní (Prorok - hlava církve, královský kněz - nástupce proroka.), 5 nejvyšších vojenských vůdců (Archgenerál - vůdce obecné armády, Archpaladin - vůdce armády paladinů světla, archadmirál - vůdce námořnictva paladinů vody, černý generál - vůdce paladinů noci, a rudý generál - vůdce paladinů ohně), 2 mágové (Archmág - hlava mágského sboru, královský doktor magie - zástupce výzkumných oborů) a 5 zemanů (každý zastupuje kraj, který spravuje.)
Zde je hirerarchie moci v zemi:
- Král (Oficiální vladař země s nějvětším množstvím pravomocí, nicméně musí spolupracovat úzce s radou. Sídlí vždy v hlavním městě na hradě Caracallas.)
- Rada (Sdílí s králem vládu nad zemí, schází se v hlavním městě na hradě, pokud není předem stanoveno jinak.)
- Zemani (Zodpovídají za kraje. Sídlí zpravidla v hlavních městech krajů. Zemanů, stjeně jako krajů, je 5. Zeman se zodpovídá králi.)
- Lordi (Zodpovídají za okresy. Mají panství, většinou mimo město, starají o bezpečí v menších oblastech. Lord se zodpovídá zemanovi.)
- Starostové (Zodpovídají za města. Všechna sídliště se statutem města musejí mít starostu. Starosta se zodpovídá lordům.)
- Náčelníci (Zodpovídají za vesnice. Mají nejmenší slovo ze šlechty, vládnou malým vesnicím. Náčelník se zodpovidá lordům.)
Daně
Král Garberion IV. rozplánoval v roce 599/3 velkou daňovou reformu, kdy chtěl prosadit, že z daní se krom nákladů vojenských, budou platit příspěvky rodinám s dětmi do deseti let a starým nemohoucím lidem na základě toho jak vedli život. Nestihl ovšem vypracovat systém, který by to umožnil. Jeho syn Mikelon tuto reformu dovedl k dokonalosti během roku 623/3, kdy zrušil samotné placení daní přímo od občanů (původní daň odpovídala zhruba 40% ze zisku rodiny), ale naopak zdanil prodej zboží a placení mzdy. Stanovil daň na oboje ve výši 15%. Díky tomu mohl zavést bezplatné základní vzdělání a některé základní zdravotní služby. Příspěvky na rodiny s dětmi sice nepovolil, ale pro staré a nemohoucí vyměřil příspěvěk v přiměřené výši.
Každý lord má pod sebou několik výberčích daní, kteří jezdí po okresech a vybírají od kupců a mistrů požadované daně. Současně do kontroly poctivého vyměřování prodejních cen a zboží a z toho poctivého odvádění daní Mikelon zapojil kupecké a řemeslné cechy, kterým se kupci a řemeslníci zodpovídají a vykazují.
Aby nedocházelo k mrhání penězi z královské pokladnice, Mikelon zavedl systém přidělování příspěvků na jednotlivé projekty pro rozvoj království. Jednotlivé kraje nebo okresy mohou zažádat o příspěvek, ale musí prokázat, že žádají na validní a užitečné výdaje. Velké a drahé projekty schvaluje sám král.
Vojsko
Colderská armáda se skládá z profesních vojáků, paladinů a domobrany. Colderra má letectvo, námořnictvo, jezdectvo a pěchotu. Každý muž v zemi prochází (Pokud není na některé z paladinských nebo mágských univerzit) ve věku 18 let brannou poviností. Tento výcvik trvá rok a teprve po jeho ukončení je muž uznán dospělým a je mu dovoleno nárokovat si práva dospělých. Nejvyší vojesnký post obecné armády je archgenerál. Má právo udávat rozkazy i nejvyšším paladinským velitelům, i když se tam moc často neděje. Přesto, že Colderrská armáda má pevně stanovenou hierarchii, může se s tát, že občas (za souhlasu vedení armády) vznikou vlastní silné oddíly, které nespadají pod standartní systém. Standartní vojenské hodnosti obecné armády od nejvyššího jsou:
- Archgenerál (pouze 1, asistuje králi a zodpovídá se za obecnou i speciální armádní sílu.)
- Generál (Může jich být i několik, zodpovídají za celou jim přidělenou armádu, které se říká divize. Obvyklá velikost divize je kolem 2-6 tisíc vojáků. Pokud jsou divize jen dvě, používá se pojem křídlo.)
- Plukovník (velitel pluku, základního taktického vojenského útvaru. Pluk čítá většinou kolem 1-3 tisíc vojáků.)
- Podplukovník (Dva podplukovníci mají na starosti přidělenou polovinu pluku, zodpovídají se plukovníkovi.)
- Kapitán (Velitel kapitol. Ve válečném období má 1 kapitola vždy 1/6 pluku- tedy pod 2 podplukovníky spadají 3 kapitáni. V mírových obdobích každé město má vlastního vojenského kapitána, který zodpovídá za jeho bojeschopnost a dohlíží na dodržování branné povinnosti mladíků.)
- Důstojník (Velitel oddílu. Spadá pod kapitána. Zodpovídá se za 1/3 kapitoly)
- Četař (Vůdce čety - skupiny 5-20 vojáků, zodpovídá se kapitánovi)
- Voják (Běžný řadový člen armády, zodpovídá se většinou četařům, nebo jiným velitelům oddílu)
- Domobrana (nejnižší hodnost. Domobrana se povolává jedině v nejvyšší vojenské nouzi. V takovém případě se každý voják stává velitelem skupiny domobrany.)
Typy jednotek v obecné armádě:
Vzhled a vizuální styl výzbroje vojenských jednotek nemusí být jednotný, nicméně každá jednotka má povinné součásti zbroje. Stylově zcela totožné jsou jen tabardy (podle příslušnosti vojáka k dané vojenské skupině. Podle tabardu jde vždy poznat, k jaké části armády voják patří.)
Lehké jednotky:
Povinností lehké pěchoty je mít: lehkou hrudní zbroj (většinou kroužkové košile s prišívanicemi, ale jsou povolené i vyztužené kožené, destičkové a lehké šupinové zbroje), helmu a vyztužené kalhoty.
- Lehký Pěšák - Nejpočetnější, nejobyčejnější jednotka, mají štíty minimálně o průměru 60cm a jednoruční nebo jedenapůlruční meče či bradatice.
- Lehký střelec (lukostřelec) - Nejpočetnější střelecká jednotka. Jsou vyzbrojeni luky s dostřelem nejméně 200m. V záloze pak mají jednoruční meč.
- Kopiník - Drži přední přední línii. Mají dlouhá dvojruční kopí (minimálně 2m). V záloze pak mají jednoruční meče.
- Oštěpař - Nosí vrhací kopí (kopí má zpětné háčky) o délce 2m a na zádech uložené 3 kratší 1,5m oštěpy. V záloze pak mají kratký meč.
- Lehká kavalerie - Nejrychlejší všestraná úderná jednotka. Obvyklými jízdními zvířaty jsou koně a honáčtí medvědi. Lehká kavalerie má u sebe kopí, jednoruční nebo jedenapůlruční meč či bradatici a štít o průměru nejméně 60cm.
- Střelecká jízda - Nejrychlejší střelecká jednotka. Mají u sebe jízdní luky, v záloze jednoruční meče.
- Zvědové - nenápadná jednotka, která provádí špionáž na nepřítelském území. Narozdíl od ostatních lehkých jednotek, nosí výhradně kožené oděvy. Mohou u sebe mít luky s otrávenými šípy, dýky, házecí nože nebo krátké meče.
Těžké jednotky:
Výzbroj těžkých jednotek jsou většinou části nebo celoplátová nebo těžká šupinová zbroj. P5es zbroj mají samozřejmě tabardy. Musejí mít uzavřené helmy.
- Těžký pěšák - Výhradně pro přední linie, kryje kopiníka před údery. Má velký štít a jednoruční meč.
- Těžká kavalerie - Plně obrněná, průrazná jízdní jednotka. U těžké kavalerie převažují jako jízdní zvířata bojový medvědi. Mají těžká kopí a štíty.
- Klínový jezdec - Je v čele průrazného vojenského jízdního klínu. Jedná se o nejtěžší typ jízdní jednotky. Jako jízdní zvířata se používají raynocerové (nosorožec křídlokrký). Klínových jezdeců je v armádě málo.
- Gimitová stráž - Nejtěžší bobjová jedntka. Gimitovou stráží jsou výhradně zlobři a obři. Většinou je jich v armádě jen několik ale mají zničující sílu. Gimitová stráž má těžkou dvojruční zbraň, nebo jednoruční s ohromný štít.
Paladinové:
U paladinů rozeznáváme 4 základní řády. Paladiny světla, vody, ohně a noci.
- Paladinové světla - V základě je každý paladin vyučován tak, aby se po případě mohl stát velitelem armádního oddílu. Ovšem je i velká část paladinů, kteří spadají pod řádové vojáky, ačkoliv jako takový jsou vysoce bojeschopní, kvalifikovaní a specializovaní na boj. Všichni paladinové světla jsou schopní ovládat světlo jsou to (Minimálně formálně) věřící jedinci a členové ferionovy cirkve. Paladinové se dělí na 3 základní skupiny, podle výzbroje: Lehkooděnci (lehká zbroj, střelné zbraně, lehké zbraně), Obrněnci (Mix lehké a těžké zbroje, štíty, těžší jednoruční zbraně), těžkooděnci (těžká plátová zbroj, velké štíty a těžké jednoruční zbraně, nebo dvojuční zbraně. Těžkých paladinů je nejméně). Nejvyšší hodnost, jaké může paladin dosáhnout je archpaladin, tedy nejvyšší představitel vojeské moci z řad paladinů světla. Archpaladin je jen jeden.
- Paladinové vody - Námořní jednotky. Většinou se starají o bezpečí na moři, nebo jsou mořeplavci a objevitelé obecně, pokud zrovna nejsou potřeba pro zapojení do bitvy. Paladinové vody umějí ovládat vodu. Jsou skvěle vycvičení v navigaci, loďařství, znalostí moře a jazyků. Do jejich základní výbavy zbraní patří lehká zbroj (povětšinou kožená) a sečné a střelné zbraně. Nejvyšší post, kterého může paladin vody dosáhnout je archadmirál, tedy nejvyšší představitel vojenské moci z řad paladinů vody. Archadmirál je jen jeden.
- Paladinové ohně - Pradávné řády ohně byli specializovnými jezdci na dracích. Ovšem po vybití draků jejich post poněkud degradoval. Současně fungují ve společnosti víceméně jako hasiči, pokud není válečná pohotovost. Mají výcvik specializovaný na ovládání ohně a pak pokročilý bojový výcvik. Rudý generál je nejvýše postavený zástupce řádu ohně.
- Paladinové noci - Ze všech paladinů, zástupců z tohoto řádu je nejméně. Paladinové noci jsou cvičení v tichém pohybu a tichém boji, špionáži, jedech a manipulace se stíny. Většina z nich, jsou skělý kriminální vyšetřovatelé a proto před necelými 50 lety bylo rozhodnuto, že budou fungovat jako tajná policie a detektivové. Občas jsou oni sami kriminálníci (nájemní vrazi, zloději). Po čas války (ti co nejsou kriminálníci) pracují jako zvědi a špioni.
Letectvo
Letectvo se skládá ryze z Černodolských trpasličích gryfonních letců. Obvyklý letecký oddíl, který je možné v boji poskytnou=====
Zákony
V Coldeře je několik hlavních způsobů, jak trestat zločince. Velké množství přestupků se trestá smrtí, ovšem je zde i trestanecká kolonie v Mrazivé pustině (kde se těží manový kámen) - Ledohor. Přestupky řeší soudy. Existuje vesnický soud (obykle je účasten náčelník a kněz, po případě jejich zástupci), městský soud (obvykle starosta, kněz, městksý kapitán, po případě jejich zástupci), nejvyšší soud (lord okresu či zeman kraje, kněz, vojenský důstojník, nebo jejich zástupci), královský soud (král, královna, kancléř, prorok, královský kněz, generál v případě vojenských soudů).
| Prohřešky | Tresty |
Délka trestu |
|---|---|---|
| Vražda | Smrt | Vražda se zvtahuje na čin provedený v aglomeraci. Mimo ně se řeší jinak. |
| Zabití v sebeobraně |
Podle okolností: Trestanecká kolonie |
|
Církev
Colderra si silně osvojila ferionismus, který původem pochází ze země dnes známé jako Země ogrů (původně Jidea). Ferionismus vystřídal původní kmenová náboženství a panteon etjanských bohů už v dobách Coi Doiry. Oproti jiným pojetím tohoto náboženství, Colderra si zakládá na tom, aby se vláda a církev navzájem nemontovala do svých věcí, přesto nějakým způsobem kooperovala ve prospěch celku. Prozatím se po léta prokazuje, že rady a varování ze strany věřících jsou užitečné, proto se stalo zvykem, že každý colderrský král a jeho rodina jsou oficiálně členy církve. Naproti tomu církev se povětšinou drží z vyjadřování se k vojenskému řízení země (vyjma paladinů). Starají se spíše o mentální a zdravotní prosperitu lidí. Do církve se chodí s nemocnými, s pocity viny, pro radu když jeden neví jak se s vým životem dál a podobně. Ferionova církev často provozuje sirotčince, kláštěry a špitály (kde se spojují s uznávanými studovanými doktory). Velký rozdíl mezi církví v Coldeře a jiných zemích, kde se ferionismus také ujal je, že církev za své služby nebere peníze a žije víceméně z toho, co jim lidé poskytnou. Jednou ročně přijímá oficiální dar ze strany krále, který je předám na znamení, že král je ve své zemi schvaluje a je s jejich prací spokojený. Církev má povoleno řešit své církevní problémy na vlastních církevních soudech, ve kterých světský prvek funguje jen jako dozorce, aby nebylo prosazováno právo v kolizi s obecným zákoníkem země.
Obyvatelé
Typický coldeřan.
Obyvateli jsou lidé - Coldeřané. Coldeřané vznikli smísením imbrimarů s etjany a přišli do Colderrského království z dnes témeř opuštěné země Nezemí. V coldeře se začali více mísit s etjany, kteří po pototpení Etjadry zůstali na území Colderry. Imbrimarské rysy se do jejich vzhledu promítají už jen v malém vzrůstu, Coldeřané zřídka přerostou 165-170cm. Typický coldeřan má etjanské obličejové rysy, světlou pleť, hnědé lehce vlnité vlasy a hnědé oči.
Jejich řeč se vyvinula ze směsi původní starocolderštiny, kterou používali místní etjané a řeči provncie Imbrim (patřili k ní i dnes už oddělené země Rowenai, Quoe, Takrenfel, Nezemí, Amerath a Země úsvitu . Starocolderština se stále používá jako odborný jazyk nejen v Coldeře, ale celé severocolderské alianici. Novodobá colderština se stala úřední řečí severocolderské aliance.
Geografie a příroda
Mapa království. Cefesrus má obráceně svétové srany.
Království Colderra se rozprostírá na nejsevernějším konci colderrského kontinentu a téměř celé je v mírném pásmu opadavých lesů, vyjma severní části, která je v pásmu mírných luk . Jeho hranice s ostatními zeměni tvoří převážne hory. Na severu, mezi královstvím a Mrazivou pustinou jsou Severní hory, na jihu hranici se Zemí úsvitu a Nezemí tvoří Aracrosské hory. Východní pobřeží omývaná Safírové moře, severní pobřeží Šupinové moře. Západní hranice se Zemí ogrů jsou rozsáhlé travnaté planiny. Království disponuje velkým množstvím lesů a středně dřevinami zarostlých travnatých ploch. Pokrývají kolem 60-70% celého území. Největším souvislým lesním porostem je Bílý les.
Divoký průsmyk se sochami medvědích valkýr.
Hlavní město leží na soutoku dvou největších řek Mitrilly a Bílé Řeky a z jihu je chráněno největším jezerem (Jezero Ulumar) na uzemí království.
Na bezlesé jižní část jsou rozsáhle mokřadní a rašelinová území (Černý močál). Další vlhké a mokřadní území jsou na severní části (Zrcadlová jezera a přilehlé okolí).
Největším poloostrovem je Cronův poloostrov na severu. Z východu je vedle poloostrovu Etajova zátoka a ze západu Ledová zátoka.
Podnebí
Střídají se zde pravidělně čtyři roční období. Léta jsou poměrně teplá s příměřeným úhrnem srážek. Zimy jsou naopak velmi chladné (na severu i do -30°C). První sníh napadne koncem podzimu a pokrývá celé království vrstvou průměrně 30-60cm, která s mírnými oblevami vydrží po celou zimu. Na jaře přichází prudké tání, kdy může docházet až k záplavovým stavům v povodí řek. Zrcaldová jezera se ve zvláště záplavových dnech slijou do jednoho velkého jezera.
Flora a fauna
Velká zvěř - prase krysovité, jelen podhorský, jelínek malý, daněk zlatý, kamzík horský, koza divoká, muflon coldairský, srnec
Velké šelmy a dravci - medvěd bělohlavý, medvěd hnědý, vlk obecný, rys lesní, vrrk dravý,
malé šelmy - kočka skalní, lasička bělozimá, kuna divoká, liška obecná, tchoř,
Drobná zvěř - kachna divoká, husa divoká, tetřev černý, koroptev luční, bažant paví, páv zimní, potápka čírohlavá, čáp (zlatý, bílý a černý), kormorán mořský, bukač říční, Listnaté lesy - dub, jasan, habr, lípa, javor, topol, vrba, buk
Města a vesnice
- Zindar - Hl. město
- Královo přístaviště - přístav
- Černodol - Trpasličí město
- Elbivion - Elfí město
- Etajon - přístav
- Tarvas - město
- Artiril - město
- Boros - město
- Garotan - město
- Zub - město
- Princiny - ves
- O'rod - ves
- Podhoří - ves
- Sor - ves
- Jaronia - ves
- Stínovice - ves
- Pořečí - ves
- Dairoboros - ves
- Zákruty - ves
- Zeloves - ves
Samostatná sídla
- Xerxova věž
- Zoltar
- Východní hláska
- Horská tvrz
- Panství Stinného měsíce
Državy
- Mrazivá pustina - Yupik, Kalka, Ledohor (Trestanecká kolonie), Sontor, Aklak, Zahvozd
- Schmerglav - Percivalův maják, Erellasova socha, Skašeploty
- Evenland - El-katavera, Apollonie
- Dračí ostrov - Sacrifica, Malý dok, Nová ves, Dračí farmy
- Jižní Kröh - Rien, Sněhová hůrka
- Ostrovy ozvěn
- Severní ostrovy - Tortov
- Mikelonovi ostrovy - Kamrun
Hlavní město - Zindar
Hlavní město se rozkládá na ploše přibližně 3.4km2. Ve městě žije přibližně 10000 obyvatel (včetně vojenských posádek).
Město se nachází v trojuhelníku mezi jezerem, řekou Mitrillou a bílou řekou. Navíc leží ve velmi širokém údolí mezi dvěma skalnatými kopci. Je obehnáno vodním přikopem a velmi tlustou kamennou hradbou (její tloušťak se pohybuje mezi 40-60m. Výška hradeb je kolem 30. Hradby fungují také jako ubikace převážně vojenských sil a městské zbrojnice pro domobranu.)
Dělí se na několik částí, které se nazývají čtvrtě (přesto že netvoří 1/4 města)